Roubenka Melánka

Obec Rváčov

Historie obce Rváčova a dalších částí obce Vysočina

Obec Rváčov, jenž je dnes součástí obce Vysočina (obec roku 2015 Pardubického kraje a 2. obec roku 2015 v celostátní soutěži) leží v  železných horách, kde se v dávných dobách rozkládal hluboký prales. Obec byla založena ve 13. století Podlažickým klášterem nebo pány ze Krumberku v rámci vnitřní kolonizace jako lesní lánová ves s velkou společnou pastvinou spojenou se vsí průhonem.

Místo, kde byl původně založen Svatomikulášský kostel, lákalo osadníky snad již za keltského původu pro bohatství železa. Vedla tudy i starodávná obchodní stezka.

První písemná zmínka o Rváčově s osadou Svatý Mikuláš je z r. 1487, kdy ves patřila žumbereckému panství. Kostel sv. Mikuláš se však připomíná již k r. 1350. Od roku 1700 náležel Rváčov pod Nasavrcké panství. Na mapě se ves Rváčov poprvé objevuje v r. 1720, tehdy ještě jako „Hrbačov“. V polovině 19. století tu žilo 400 obyvatel, kteří se živili převážně zemědělstvím a zpracováním lnu.

Rváčovské usedlosti, stavení a roubenky

V gruntovní knize z r. 1769 bylo ve Rváčově jedenáct „jednospřežních statků“, z toho dva stály pod Veselým Kopcem. Všechny statky byly dřevěné, je v nich vždy jedna besídka do které se vcházelo ze záprsně před chalupou. Poté se z besídky vcházelo do světnice, dále komory, stáje, sýpky a stodola, případně sušárny lnu nebo kolny.

U výše uvedených statků jsou v r. 1769 a později uvedeny robotní povinnosti, poplatky, často podrobné inventáře vybavení, podmínky výměnkám a rozsah osetých pozemků dle druhu obilovin.

Velký význam pěstování brambor

Oblast kolem Rváčova byla a je známa také pěstováním brambor. První písemné zmínky o bramborách je z r. 1795 v usedlosti čp. 6, kde jsou brambory zmíněny jako „zemská jablka“. V r. 1838 jsou brambory zmíněny ve statku č. 18 již jako „erteple“. Od roku 1948 jsou všude již uváděny brambory.

 

Další obce

 

Svobodné Hamry

Osada vznikla v 15. století kolem železného hamru, kde se do konce 17. století vyrábělo železo z okolních rud. Původní název byl Hamr nad Kamenicí. Po zániku hutě bylo vodní dílo využíváno k pohonu kovacího hamru, mlýnu, pily, olejny, valchy a stoupy na tříslo. Zachoval se výkres plánované papírny s vodním pohonem. Ve třicátých letech minulého století se zde manufakturním způsobem vyráběly hračky. Svobodné Hamry byly sídlem majitelů panství Svobodné Hamry a Dřevíkov. V 16. století byl postaven renesanční zámeček, později upravený v pseudobarokním stylu. V 19. století se stal významným kulturním centrem. Ve Svobodných Hamrech žili vlastenecký architekt Jan Nevole a jeho přítel - bojovník za svobodu Slovanů a první srbský generál - František Alexandr Zach. Od roku 1877 k nim přicházel z Trhové Kamenice Karel V. Rais. Osada proslula pobytem a tvorbou malířů Františka Kavána, Gustava Macouna, Josefa Haška a národního umělce Josefa Brože. Narodil se zde Raisův přítel malíř Gustav Šulc. Vedle zámečku stojí barokní socha sv. J. Nepomuckého.

  • vodní kovací hamr připomíná zaniklou železářskou výrobu, mlýnice navazuje na expozici Veselokopeckého mlýna
  • pomníky malířů Františka Kavána a Gustava Macouna
  • roubená hospoda z roku 1794

Dřevíkov

Vznik osady spadá pravděpodobně do 16. století. Severně od návsi stával panský dvůr s pivovárkem, chalupy poddaných obklopovaly náves, kterou procházela rušná cesta na Moravu. Nápis na chalupě č.26 dokazuje, že v 18. století patřila sládkovi Františku Štětinovi. Ten se stal hlavní postavou prvotiny K.V.Raise "Jak hráli o králi Václavu". Na začátku 18. století se v osadě usídlila ždovská menšina a vystavěla po městském způsobu uličku těsně na sebe navazujících domků. Dodnes zůstala částečně zachována původní zděná patrová zástavba v tzv. židovské uličce s objektem bývalé vinopalny a draslovny, školy a synagogy. V roce 1862 zničil požár třetinu roubených chalup v severozápadní části osady. Po požáru byly již postaveny domy zděné a nesou dosud všechny znaky zdejšího lidového domu třetí čtvrtiny 19. století.

  • pamětní deska spisovatele Hrnčíře
  • za vsí židovský hřbitov s náhrobními kameny od poloviny 18. století

Možděnice

Obec se připomíná od patnáctého století. Bývala pod správou velkostatku Lipka, později panství Nasavrky, jako osada drobných rolníků, lesních a rybničních dělníků a řemeslníků. byla obklopena devíti rybníky, pod nimiž pracovaly dva hamry (mlýn a pila). Po roce 1970 byly prováděny záchranné práce na kovárně, do jejíž blízkosti byly přeneseny další dvě venkovské dílny. Obec má výjimečně dochovanou historickou zeleň.

Veselý Kopec

Osada volně rozptýlených zemědělských usedlostí v typickém krajinném prostředí nad úvalem řeky Chrudimky. Byl osídlován pravděpodobně od 14. století v souvislosti se sousední osadou Svatý Mikuláš. Osada Veselý Kopec vznikala od 16. století a byla zastávkou „Moravské cesty“ s mlýnem, pekařstvím a šenkem. První podrobnější zpráva je z roku 1653. Dnes Veselý Kopec tvoří hlavní skupinu Souboru lidových staveb Vysočina, ve kterém jsou uchovány ukázky typických zemědělských staveb a staveb na zpracování zemědělských produktů. Záchranné práce se ve skanzenu provádějí od roku 1970.

  • skanzen – ukázky lidové architektury Českomoravského pomezí a Železných hor, bydlení, zemědělství, technické památky na vodní pohon (mlýn, olejna, pila)
  • národopisné akce od února do prosince - bližší informace o SLS Vysočina 469/311733 nebo na adresách www.pupce.cz a www.hlinsko.cz